Kdy nejít k zubaři? Co dělat, když je broušení zubů nebezpečné nebo zbytečné

Stačí, že vám někdo řekne, že máte ostré hrany na zubech, a hned si představíte zubaře s frézou. Ale ne každý problém s broušením zubů vyžaduje návštěvu kliniky. Někdy je to jen estetická věc, jindy dokonce nebezpečné. A někdy je lepší počkat, než se rovnou rozhodnout pro zákrok.

Co je vlastně broušení zubů?

Broušení zubů je zubní postup, při kterém se jemně odstraní malé množství sklovinové hmoty z povrchu zubu. Slouží k vyrovnání ostrých hran, odstranění drobných nerovností nebo přípravě zubu na korunku nebo vložku. Není to jako broušení kovu - jde o velmi jemnou úpravu, kterou provádí zubař speciálními frézami a jen v případě, kdy je to skutečně potřeba.

Nejčastější důvody pro broušení: zlomený zub po úrazu, přirozené opotřebení zubů způsobené bruxismem, ostré hrany po odstranění staré plomby, nebo drobné nerovnosti po ortodontické léčbě. Ale ne každý problém se řeší broušením.

Kdy nejít k zubaři kvůli broušení zubů?

Největší chyba, kterou lidé dělají, je že si sami v hlavě vymyslí, že mají „ostré zuby“ a chtějí je „vyrovnat“. Ale většinou to není problém, který vyžaduje zákrok.

• Pokud jde jen o pocity, ne o skutečné problémy. Někdy se lidé cítí nejistě, když se dotknou jazykem zubů. To neznamená, že něco není v pořádku. Zuby nejsou dokonalé roviny - mají přirozené výčnělky, které pomáhají při žvýkání. Pokud vám nebojí, nebojíte se jíst, nebo nebojíte se, že byste si zubem něco poškodili, tak to není důvod k návštěvě.
• Pokud máte citlivé zuby. Pokud vám během jídla nebo při pítí studeného nápoje zub bolí, není to místo na broušení. To je příznak ztráty sklovinové hmoty, křehkosti nebo zpětného zánětu. Broušení by to jen zhoršilo. Potřebujete léčbu, ne úpravu.
• Pokud jste si sami něco „upravili“ doma. Někdo použije pilku, brusný papír nebo dokonce nůžky na nehty, aby „vyrovnal“ zub. To je nebezpečné. Můžete poškodit sklovinu natrvalo, vystavit nervy nebo způsobit infekci. Pokud jste to udělali, jděte k zubaři, ale ne proto, abyste „dokončili“ broušení - ale proto, abyste zjistili, jestli jste nezničili zub.
• Pokud máte zubní kámen nebo zánět dásní. Broušení zubů není způsob, jak se zbavit kamenů. To se dělá pomocí ultrazvuku nebo ručních nástrojů. Pokud máte červené, krvácivé dásně, nejprve se vyřeší zánět. Broušení zubů by to jen zakrylo, ne vylečilo.
• Pokud jste těhotná. Během těhotenství jsou dásně citlivější a zubní léčby, které nejsou nezbytné, se odkládají. Pokud vám někdo řekne, že máte „ostrý zub“, počkejte alespoň do druhého trimestru. Většinou se problém sám vyřeší po porodu.

Kdy je broušení zubů opravdu potřeba?

Někdy je broušení nejen vhodné, ale nutné. Zde jsou případy, kdy byste měli jít k zubaři:

• Po úrazu. Pokud jste si zlomili zub nebo jste si ho otrhli na hraně, může být potřeba jemně vyrovnat zbytek, aby jste se nezranili jazykem nebo tváří. To se dělá hned po úrazu, pokud není zub zcela poškozen.
• Po odstranění plomby. Některé staré plomby měly hrubé hrany, které se po odstranění nevyrovnaly. Pokud vám zub „škrábe“ při hovoru nebo jídle, je to důvod k návštěvě.
• Po ortodontické léčbě. Po odstranění rovnátek zůstávají někdy drobné nerovnosti. Zubař je může jemně vyrovnat, aby zuby vypadaly přirozeně a nebyly citlivé.
• Při bruxismu (zubní škrábání). Pokud škrábate zuby v noci, mohou se vytvářet ostré hrany. Broušení zde slouží jako prevence proti dalšímu opotřebení - ale jen spolu s noční štítovkou.

Co se stane, když broušení uděláte špatně?

Největší riziko broušení není v tom, že se zub „příliš zkrátí“. To se děje jen při velmi hrubé práci. Větší problém je, že se poškodí sklovinová hmotnost, která se nevrátí.

Sklovinová hmotnost je jediná vrstva, která chrání zub před kávou, kyselinami, teplem a chladem. Pokud ji odstraníte příliš, zub se stane citlivým na všechno. A když se zub stane citlivým, může se rozvinout zánět nervu - a to už vede k kořenové léčbě nebo dokonce extrakci.

Nezapomeňte: broušení není jako zkrácení nehtů. To se dá opravit. Zubní sklovinu nejde obnovit. Pokud ji ztratíte, zůstane to navždy.

Co můžete dělat doma, když vám zuby „škrábou“?

Necháte-li zubaře, abyste se nezranili, je to dobrý krok. Ale pokud chcete zvládnout problém doma, tady je co můžete zkusit:

• Užívejte zubní pastu pro citlivé zuby. Obsahuje křemík nebo arginin, které zavírají mikrotrhliny a snižují citlivost.
• Vyhněte se kyselým potravinám. Citrony, limonády, kvasné nápoje - všechno to může ztenčit sklovinu a zhoršit pocity „ostrých hran“.
• Používejte měkkou kartáček. Silným škrábáním si jen zvětšujete problém. Měkký kartáček a jemné kruhové pohyby jsou klíč.
• Nežvýkejte na jedné straně. Pokud máte jednu stranu „ostrou“, nevyhýbejte se jí - ale nežvýkejte jen na druhé. To zatěžuje zuby a může vést k nerovnoměrnému opotřebení.

Co říkají zubaři ve skutečnosti?

V Brně jsem v posledních letech viděla, že 70 % lidí, kteří přijdou s požadavkem na „broušení zubů“, ve skutečnosti nemají žádný problém, který by vyžadoval zákrok. Většina z nich si jen v hlavě vytvořila představu, že zuby „by měly být hladké jako sklo“. Ale přirozený zub není sklo. Je to přirozený materiál, který má přirozené tvary.

Zubaři nechtějí broušet zuby jen proto, že si pacient myslel, že „to vypadá špatně“. Chceme zachovat co nejvíce zdravé tkáně. A pokud není riziko poškození, nebo bolest, nebo infekce - tak není důvod měnit nic.

Co dělat, když nevíte, jestli jít?

Nejlepší postup: počkejte týden. Přesně sledujte, co se děje.

• Bolejí vás zuby při jídle nebo pítí?
• Často se dotýkáte zubu jazykem a cítíte, že se „pohybuje“?
• Vidíte, že zub má viditelnou škrábaninu nebo zlomeninu?

Pokud odpověď na všechny tyto otázky je „ne“, pak nejste v nouzi. Počkejte. A pokud se nic nezmění, ale stále se vám to „nezdá“, jděte na kontrolu. Ne na broušení - ale na vyšetření.

Zubař vám řekne, jestli je něco špatně. A pokud ne, tak vám řekne, že to je normální. A to je větší dar, než kdyby vám někdo něco „opravil“.

Když se rozhodnete jít k zubaři, co si připravit?

Než půjdete, napište si:

1. Kdy jste si to poprvé všimli?
2. Co přesně cítíte - bolest, škrábaní, necitlivost?
3. Co jste dělali doma (např. brusný papír, zubní nit, výplně)?
4. Máte nějaké jiné problémy s ústy - krvácení dásní, citlivost, zápach?

Toto vám pomůže zubaři rychle pochopit, co potřebujete. A nezapomeňte: nejde o to, jestli máte „ostré zuby“. Jde o to, jestli je něco špatně. A to je otázka, kterou zubař zná lépe než vy.